Motto: V životě můžete dosáhnout čehokoliv, máte-li odvahu o tom snít, inteligenci vytvořit plán  a vůli dotáhnout ten plán do konce

 

POZNEJTE  6  OSVĚDČENÝCH TIPŮ, JAK DOSÁHNOUT USKUTEČNĚNÍ SVÝCH SNŮ

 

Epidemie, která tkví v naší hlavě

confrontation-930744_640.jpg

Většinu lidí vždy nadchne, když vidí, jak se nějaké společenství nebo dokonce celý národ sjednotí, aby pomohli dobré věci. Kupříkladu když před několika dny se tisíce lidí rozhodly darovat trvanlivé potraviny do potravinové banky pro potřebné.

Častokrát jsme svědky sbírek pro nemocí postižené dítě, jehož léčba překračuje finanční možnosti rodiny. A mnozí lidé jim ochotně pomohou. Stejně tak se organizuje nezištná pomoc pro lidi v cizích státech, které zasáhlo ničivé zemětřesení, záplavy či jiná pohroma. 

Mnoho lidí je soucitných a obětavých

Bez ohledu na náklady přispívají tisíce lidí a všude vládne nesobecká obětavost. Ukazují se krásné vlastnosti lidí, jako jsou solidarita, pochopení, vstřícnost.

Bylo by krásné, kdyby takových lidí byla naprostá většina. Avšak to by samozřejmě byla utopie. Jak se zdá, velká část lidí na celém světě je postižena epidemií zloby a nenávisti.

Některá jednání se dají pochopit. Zřejmě každý chce pro sebe, svoji rodinu, děti a vnoučata to nejlepší. A tak je přirozený strach z přívalu lidí jiných kultur a nepřizpůsobivých obyvatel, kteří znamenají ohrožení a nebezpečí pro poklidný život.

Něco jiného je ovšem dnešní realita. Takřka na každém kroku můžeme epidemii zloby a nenávisti v různých podobách poznávat buď v médiích či na vlastní kůži. Možná se některým bude zdát, jestli nepřeháním a nedělám z komára velblouda. Nicméně všudypřítomnou nenávist vnímá zřejmě většina z vás. 

Nenávist není fyzická nemoc. Nenávist je choroba duše, citu a rozumu a měla by se léčit stejně jako ty choroby fyzické. Projevují se nejrozmanitějšími způsoby.

 

Jak by se děti vychovávat neměly

Před časem jsem jel v autobuse, který byl docela plný. Nastoupil starší muž s holí a očekávalo se, že odrostlejší dítě, které sedělo u dveří, se zvedne a uvolní muži místo. Vůbec to s ním nehnulo. Muž středních let, který stál vedle v chodbičce, slušně hocha vyzval, aby přepustil svoje místo staršímu. Klučina na výzvu nereagoval, avšak zareagoval jeho otec, který stál v prostoru pro kočárek u okna. Seřval muže, aby se mu nemíchal do výchovy jeho syna a navíc pohrozil, že jestli dotyčný ještě pípne, bude do dvou minut ležet na podlaze v krvi…

Muž raději násilníkovi ustoupil a dále se o věc nestaral, jelikož rváčský výzor mladíkova otce hovořil za vše.   

Podobný případ se mi přihodil na jaře na nádraží. Rodiče čekali se synem (měl zhruba 5-6 let) na vlak, nevěnovali svému potomku pozornost a ten zapalovačem zřejmě z nudy opaloval dřevěné madlo u schodiště. Slušně jsem jej vyzval, aby toho zanechal a čekal jsem, že mu některý z rodičů odebere zapalovač a domluví.

Nicméně stalo se něco úplně jiného. Otec se úplně nepříčetně osopil na mne, jak si dovoluji okřikovat jeho syna, který nic vážného nedělá. Vyloženě na mne „vystartoval“ a hrozil fyzickým napadením. Byl asi o hlavu menší a tak o 30 kg lehčí a zřejmě bych si s ním poradil. Avšak nechtěl jsem při případné potyčce riskovat pád někoho z nás z perónu do kolejiště, proto jsem raději ustoupil. Navíc když jsem měl podezření podle agresivního chování muže, že je pod vlivem nějaké návykové látky.

Co z takových dětí vyroste, to je zřejmě nasnadě, když jim rodiče dovolí vše a ještě před jinými hájí jejich přestupky proti dobrým mravům.

 

Zlo jde překonat jen dobrou vůlí

Nelze se potom divit, kolik zbytečného zla a agrese je všude kolem. Vznikají urputné hádky kvůli banalitám, sousedé se nenávidí kvůli drobnostem, jeden člověk je schopen druhého zranit či zabít kvůli pár korunám. Určitě jsme se s agresivní reakcí lidí všichni setkali a pocítili na vlastní kůži v různých podobách a nesčetněkrát.

Samozřejmě – agrese a nenávist budou vždy. Prostě to k lidstvu patří jako blesky k bouřce. Naskýtá se však otázka co s tím, aby toho zla aspoň nepřibývalo.   

Základem je určitě funkční rodina a výchova dětí k odpovědnosti, smířlivosti, úctě jeden k druhému. Další možnost, jak toto pozitivně ovlivnit je potom v každém z nás. Spočívá v dobré vůli každého, ochotě pochopit druhého, dokázat případné neshody a rozdílné názory řešit bez zbytečných emocí. Svým úsměvem, klidným a nekonfliktním jednáním může člověk ovlivnit hodně lidí, přispět třeba i ke smířlivému řešení různých sporů.

Epidemii nenávisti se nemůže dařit v atmosféře dobré vůle. Tahle myšlenka vůbec není nová. Byla vyslovena už před více než dvěma tisíci lety. A stejně jako před mnoha lety i dnes budiž pokoj lidem dobré vůle.

mother-787629_1280.jpg

6 tipů k šťastnějšímu životu

Nečekejte, až vám život proklouzne mezi prsty, a pusťte se do splnění svých snů

 

6 UŽITEČNÝCH TIPŮ, JAK NESNÍT O SVÉM ŽIVOTĚ, ALE ŽÍT SVÉ SNY

Motto: Nezměníte politiku, jiné lidi, ani počasí, ale můžete změnit sebe. Třeba i tím, že se pustíte do plnění svých snů.